Zahraniční výstavy 2002

Lausanne - Švýcarsko - 2x CACIB - 19. +  20. října  2002

Výjezdem do švýcarského Lausanne jsem s našimi psíky začala vystrkovat růžky směrem "na Západ", kam plánujeme řadu výjezdů příští rok. Protože mám nezapomenutelné zážitky na nádhernou světovou výstavu v Bernu, byla jsem zvědavá, jak vypadá "normální" švýcarská výstava se zadáváním CACIB. Až dva dny před naším odjezdem jsem mrkla do mapy a začala si připravovat cestovní itinerář. A teprve tehdy mi došlo, jaká dálava nás vlastně čeká. Od té chvíle jsem uvažovala o tom, jak mě vlastně napadlo, psíky do Lausanne přihlásit, ale nic jsem nevymyslela. Ani Akim, ani Gessi nepotřebovali žádný zdejší titul a Arník s námi cestoval jen na výlet.

V pátek v půl druhé odpoledne jsme vyrazili na téměř 1000 km dlouhou cestu. Se štěstím jsme se vyhýbali všem "stau" v Německu (v protisměru jsme u Ulmu viděli kolonu po autonehodě dlouhou 25 km!) a po 23 hodině jsem vjeli do Lausanne. Během několika hodin jsme přejeli z jednoho Evropského města kultury (z Prahy) do druhého (Lausanne). Cestou pršelo, lilo i bouřilo, teplota kolísala od 10 do 3°C. S mapou na klíně a potmě jsme dalších téměř 45 minut bloudili městem a v uličkách hledali náš hotel. Už jsem si připadala jako bludný holanďan, když jsme konečně trefili správný vjezd do úzké jednosměrky a zastavili před hotelem. Do třetího patra nás odvezl výtah, v malinkém útulném pokojíku s kuchyňkou a koupelnou nás uvítalo příjemné teplo, na stole nás čekal dárkový balíček ovoce i sladkostí pro hosty včetně písemného osobního přivítání od ředitelky hotelu. Rychlovarná konvice nám během chvíle vyčarovala teplý čaj a jeho vůně nás během chvíle ukolébala k zaslouženému spánku. 

Silná švýcarská káva nás v útulném prostřední podkrovní jídelny probudila k životu. Mně nadchl kompot z čerstvého ovoce a dobrá snídaně. Švýcaři se vskutku nijak neodbývají. Ranní cesta k výstavišti byla snadná. Jednak už bylo světlo, a jednak je zdejší komplex "Beaulieu" značen jako místní významný objekt. Se štěstím jsme v 8.04 vjeli do podzemních garáží (jak jsme slyšeli, někteří další vystavovatelé měli po zaplnění tohoto parkoviště problémy s parkováním, pokud nechtěli jet s věcmi ze vzdáleného venkovního parkoviště). Vzápětí se ukázalo, že z parkoviště vede do haly jen nákladní výtah, který ovšem není v provozu. A my jsme se divili, proč výjezdem z garáží tlačí své klece mnozí vystavovatelé. Čekalo to i nás. Vstup do haly byl možný jen po schodech nebo venkem, přes nádvoří s vodotryskem. Hned u dveří visely velké přehledně tištěné plánky výstaviště, čitelný rozpis kruhů i jejich umístění. Veterinární prohlídka spočívala v překvapení zvěrolékaře nad tím, že vidí tři naháče. Katalog obsahoval 12 jmen číňánků, s pěknou konkurencí v obou třídách šampionů. Usídlili jsme se u kruhu, který byl přístupný ze dvou stran - ze předu a z boku. Na další straně byla zeď a na čtvrté sousední kruh. Protože měla paní Kavcic celkem 12 plemen, přičemž číňánci byli až předposlední, měli jsme před sebou dlouhý den. A to jsme ještě netušili, že posuzování v našem kruhu začne o více než hodinu později, rozhodčí bude až do 13 hodiny chybět zapisovatelka, takže si vše bude psát sama, a naše posuzování skončí před 16. hodinou, když už hodinu a půl poběží závěrečné soutěže. Naštěstí jsem nehlásila pár. Procházka po výstavní hale byla nebývale poučná. S chutí jsem ve volném čase sledovala práci řady rozhodčích, včetně několika, na které určitě nezapomenu. Jedním z nich byl pan Barrie Croft z Velké Británie, který posuzoval bobtaily. Ve smokingu, usměvavý, noblesní a evidentně věci znalý. Strávila jsem u jeho kruhu téměř hodinu. Občas jsem pokukovala i do kruhu vedlejšího, kde posuzoval švýcarský rozhodčí českého původu Jan Nesvadba, rodák z Kroměříže. Jeho mnohé velmi zajímavé články si můžete přečíst i v našem kynologickém tisku. Zaujal mě také francouzský Jean Blangino, který posuzoval pudly. Když jsem viděla jeho styl posuzování, zejména u královských pudlů, nevěřila jsem svým očím. Majitelé i psi si s ním opravdu užili, neboť na psy obkročmo nasedal, aby jim v předklonu prosahal partie předních končetin, hrudníku i hřbetu. Současně tak testoval i povahu, neboť každému psu sjela jeho kravata před čumák, když se nad něj sklonil. Tu a tam jsem objevila osůbky, které jako by z oka vypadli některým našim posuzovatelům, a připadala jsem si chvílemi jako  doma v Čechách. Horní patro haly patřilo celý den soutěžím v agility. Dvě těsně sousedící plochy s různými parkůry, kvalitní speciální koberec a vcelku neváznoucí průběh - takový dojem jsem si odtud odnesla. 

U našeho kruhu jsem si stačila popovídat se všemi vystavovateli a chovateli číňánků. Vedle nás seděla paní Mally, jejíž číňánci v. Teufelchen patřili k zakladatelům našeho chovu. Paní Burrus jsem potěšila fotografiemi "J" vrhu Modrý květ, které mi svěřil pan Pospíšil. Její hairless pejsek Jokima Je Parlezainglaize je otcem právě těchto štěňat. O chovu číňánků jsme povyprávěly s oběma majitelkami z Polska a všichni vzájemně jsme se těšili na soutěž. V pozdním odpoledni zahájila třída šampionů psů. Můj osobní tip na vítěze zněl Orca, avšak názor příjemné a usměvavé paní rozhodčí byl jiný. Výsledná situace ve třídě mě nepřekvapila, ale v lehkém šoku se zdáli být švýcarské chovatelky i diváci. Všichni to dali patřičně najevo a dle jejich reakcí nebylo k nesouhlasnému pískotu daleko. Přitom paní Kavcic posuzovala ostatní plemena bez sebemenšího zaváhání a vybírala vždy nejhezčí jedince, kterým jsme tleskali. Třída otevřená dopadla podle očekávání, powderpuff Duke Sub Divo je moc pěkný pejsek a veselo nastalo znovu při zadávání CACe a CACIBa. Jak jsem zevnitř kruhu sledovala (byla jsem tam připravená s Akimem do soutěže o res. CACIB), po jeho udělení se zpoza kruhu ozvaly i výkřiky nesouhlasu, které se vystavovateli Cocose pranic nelíbily. Mezi mladými fenkami nebylo s ohledem na předvedenou kvalitu téměř co řešit, a hned vzápětí se čtyři šampionky sešly pěkně v jedné třídě. Geska ve vrcholném stádiu falešné březosti dělala co mohla, ale na rovinu řečeno, její bezvadná výstavní kondice i nálada vypadá poněkud jinak. Mezi fenami byly výrazné typové i detailní rozdíly a záleželo jen na tom, co si rozhodčí vybere. Z výsledné sestavy pro udělení BOB: Cocos, Brenthill a Bumblebee bych já osobně volila švýcarskou fenu, ale protože karty byly zřejmě rozdány od začátku, švýcarské chovatelky za kruhem nad zadaným titulem už neomdlely, ale jen znechuceně mávaly rukama a obracely oči v sloup.

Našim psíkům jsme za odměnu dopřáli podvečerní výlet do přístavu, proběhnutí po pobřeží zdejšího krásného jezera s výhledem na sluncem ozářené Alpy a my s manželem jsme si libovali, jak máme dnes protekčně krásné počasí. Zanedlouho zapadající sluníčko obarvilo psům vlásky do růžova a nám poskytlo velkolepou podívanou na zasněžené vrcholky velehor. Cestou zpět jsme mezi jachtami objevili jednu, která svým jménem vystihla charakteristiku tohoto dne. Jmenovala se Paradoxe.

Už ze soboty jsme věděli, že v neděli půjdeme na řadu jako první. Nic mi nemohlo udělat větší radost, protože nás čekal příjemně brzký odjezd z Lausanne, díky kterému uvidíme i kus Švýcarska ve dne. Náš kruh byl tentokrát ze dvou stran ohraničen stěnou a ze třetí sousedním kruhem, takže místo k sezení zbývalo na jediné straně a ještě ke všemu do hlavní uličky mezi kruhy, kudy stále proudily davy návštěvníků i diváků. Pejsky jsem, jako vždy, nechala oběhnout cvičné kolečko. Akim chodil standardně vesele, Arníček skvěle a nadšeně, zato Geska chtěla jen svá "štěňátka" a tvářila se otráveně. Elegantní Francesco Cochetti z Itálie zadal pro začátek jednu velmi dobrou a pak už se vrhl na šampiony.  Druhé místo včerejšímu držiteli BOB vyběhal italský handler, Orca zaslouženě získal CACIB a posléze i BOB a mě může nepatrně těšit, že byl v sobotu za Akimem, ačkoli mezi druhým a třetím místem nejde vůbec o nic. Ve třídě otevřené se opakovala včerejší situace, jen na druhé místo se posunul osrstěný pejsek paní Keller. Další VD padlo u mladých fen, kde vítězka zůstala stejná. Mezi šampionkami se prohodila jen Gessi se včerejší čtvrtou fenkou, i když se přiznám, že mi důvod téhle drobné změny unikl. Geska totiž kupodivu dělala, co mohla a na videu je patrné, že jsem její výkon ze svého pohledu zbytečně podceňovala. Oba moji naháčci mají velice pěkné posudky a výborná ocenění, čímž považuji naší první účast v těchto končinách za úspěšnou. Další nám zanedlouho napoví evropská výstava v Paříži, příští rok St. Gallen, výstavy v Belgii a Lucemburku. Bylo by podle mě moc dobré, kdyby se na podobné výstavy vypravila větší "česká delegace", aby se o zemi, která má v plemenné knize přes 1000 štěňat čínských naháčů, vědělo více. 

Cestou domů nás provázelo pěkné počasí bez deště, volné hraniční přejezdy a v Čechách nás přivítal jasný měsíc v úplňku. Jeho východ jsme viděli v Německu mezi horami a byla to opravdová nádhera. Hodiny ukazovaly 22. hodinu, když jsme vybalili, nakrmili pejsky a když Gessi zapadla do své postýlky ke "štěňátkům". Své dvě pískací slepičky, plyšovou činku a kočičí pytlíček opouští jen v nezbytné míře a nenechá k nim přiblížit ani kluky. Hormony jí tentokrát dávají pěkně zabrat. Paříž je naštěstí za 3 týdny, kdy už bude fenečka v pořádku, odpočinutá a v plné kondici. Věřím, že se ani tam neztratíme a doufám, že se na evropské scéně sejde pěkná konkurence, abychom měli na co koukat. Tak se těšte s námi a hlavně - hlašte se na zahraniční výstavy!

Čínský chocholatý pes - Chinese Crested dog
(variety společně)

Posuzovali - Judges:
 19.10. - Marija Kavcic (Slovinsko - Slovenia)
20.10. - Francesco Cochetti (Itálie - Italy)

Třída	Jméno psa	19.10.	20.10.	Majitel
P-TM	Only a White Boy Fantasy Island (PP)	XXX	VD	Keller (CH)
P-TS	Goldenberry Orca (HA)	V3	V1, CAC, CACIB, BOB	Broniszewska (Pol)
	Ch. Akim Hvězda z Podmok (HA)	V2	V3	Brychtová (CZ)
	Ch. Zholesk Cocos (HA)	V1, CAC, CACIB, BOB	V2	Thoma (A)
P-TO	Florida Boy Fantasy Island (PP)	XXX	V2	Keller (CH))
	Jokima Just a Legend (HA)	V2	V3	Vincent -Schmid (F)
	Duke Sub Divo (PP)	V1, r. CAC, r. CACIB	V1, r. CAC, r. CACIB	Marciniak (Pol)
F-TB	Camelot Yucatan´s Honey Moon (HA)	VN	VN	Thoma (A)
F-TM	Tocatta (PP)	V3	VD3	Tosalli (CH)
	Brenthill Gavany´s Bohemia (HA)	V1, JgB	V1, JgB	Thoma (A)
	Havana Kiss Sub Divo (HA)	V2	XXX	Mally (CH)
	Iphygenia Sub Divo (PP)	XXX	V2	Mally (CH)
F-TS	Babylon Scarlet Winged Hera (HA)	V2, r. CAC, r. CACIB	V2, r. CAC, r. CACIB	Vincent -Schmid (F)
	Ch. Gessi Modrý květ (HA)	V3	V4	Brychtová (CZ)
	Phee Yang du Gue de Launay (HA)	V4	V3	Alessandri (F)
	Goldenberry Jay Bumblebee (PP)	V1, CAC, CACIB	V1, CAC, CACIB	Burrus (CH)

Pozn: CAC se zadává jen jeden! v konkurenci vítězů ze třídy otevřené a šampionů. Mezitřídu na výstavách nemají (jen u NO).
Vysvětlivky: XXX - nebyl do dané třídy přihlášen, neúč. - byl přihlášen, ale nezúčastnil se, JgB - vítěz mladých Jugendbester  je jako náš CAJC.

Hodnocení:

• Vzdálenost: něco přes 900 km od Prahy (10 hodin cesta autem, s přestávkami a bez uvíznutí v koloně), převážně po dálnicích, v pátek dlouhé kolony kolem velkých měst! Pro průjezd přes Bregenzský tunel nutná rakouská i švýcarská dálniční známka. Obvyklá trasa: D5 a E50 Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk, odbočit na Ulm, odbočit na Lindau a Bregenz, St. Gallen, Zürich, Bern, Lausanne.

• Švýcarsko je poměrně drahé na parkování, stravu i bydlení (zato je ale výjimečně krásné).

• Propozice přišly s plánkem výstaviště i popisem příjezdové cesty.

• Prostor: výstaviště Beaulieu - Lausanne (vedle muzea Olympijského sportu), jedna velká hala, složená ze tří oddílů. WC zdarma, poměrně čisté. Možnost venčení psů venku malá, u haly psí WC s pilinami - bohužel poměrně málo uklízené.

• Kruhy: velikost kruhů dostatečná, většinou i vynikající. Podlaha kruhů - celoplošný koberec. Vybavení kruhů standardní, výsledkové tabule s papíry na výsledky, upravovací plocha k posuzování malých plemen jako součást stolu rozhodčího.

• Ceny: kartičky a kokardy za tituly. Poháry pro finalisty 

• Katalog na každou výstavu samostatný, text ve francouzštině a němčině. Přísný zákaz lakování, pudrování, sprejování a vyvazování psů.

• Klady: dostatek místa na parkování - podzemní garáže (placené - 2 CHF za hodinu!) a asi 3/4 kilometru vzdálené venkovní parkoviště. Několik prodejních stánků, možnost místního občerstvení dobrá - tři restaurace. Stolní víno popíjejí téměř všichni, stále a naprosto běžně. Samostatné patro věnované soutěžím agility.

• Zápory: při otevřených dveřích v hale poměrně chladno, vzhledem ke koncentraci psů na jednom místě značný hluk. U řady kruhů minimum místa pro vystavovatele a diváky.

21.10.2002 - text: L. Brychtová, foto: Brychta