|
![Dominanta Debrecenu je vždy ozdobou katalogu.](../images/08/OD02_neKatal_small.jpg) ![Poháry pro vítěze soutěží.](../images/08/OD02_nepohary_small.jpg) Výhodou našeho ubytování v debrecenském hotelu
Aranybika je jeho vzdálenost, či spíše blízkost, k místu konání výstavy. Autem je to ani ne pět
minut, pokud v ohromném parku, jako loni, nebloudíme. Stihli jsme se v hotelu vydatně nasnídat a
v pohodě se sbalit. Krásný sportovní areál pojal celou výstavu jako by nic. Za 1000 Ft jsme
parkovali přímo u výstaviště. Kruh jsme, na travnaté ploše s téměř anglickým fotbalovým trávníčkem,
našli snadno. Rozbalili jsme slunečník, zastínili pejsky a mě čekalo vyřizování úhrady Codyho výstavního
poplatku. Jestliže to včera v Oradey bylo poněkud komplikované,
pak dnes bylo vyrovnání dluhů jednoduchost sama. Zato fronta byla nekonečná, obsluha neuvěřitelně
pomalá a zmatky nezměrné. Ve frontě jsem s drobnými přestávkami, kdy mi ostatní spolutrpitelé
podrželi místo, stála od 8.00 do 10.15, než se mi podařilo získat posudkový
list pro štěně výměnou za 3000 Ft. Naštěstí se začátek posuzování zdržel asi o
hodinu a před námi byla v kruhu řada jiných plemen. Kupodivu opět posuzovala paní Petik.
Až do dvanácté
hodiny nás na otevřené ploše před přímým sluncem chránil slunečník. Bez něj by z nás i
ze psů
zbyly jen dobře vysušené křížaly. Číňánci byli napsaní dohromady, takže první šel na řadu malý
Cody. Své úlohy se zhostil bez chybičky. Po včerejším seznámení s výstavní procedurou stál na
stole jako přibitý, nechal si zkontrolovat zoubky, nohy, hlavičku i tělo bez toho, že bych ho
nějak více přidržovala.
Prostě stál a na tu tetu, která mu čechrala kožíšek, dělal občas rošťácké
Kuk. Po kruhu jsem ho
provedla už víceméně tréninkově a paní Petik mrněti dokonce sama zatleskala. Vyměnila jsem Codyho za
Akima, který byl při neúčasti Arnolda ve třídě šampionů, a čekala jsem na
příchod konkurenta z Ruska.
Docela jsem byla zvědavá, jak se chlapci popasují. Jenomže ouha, ruský psík nenastoupil.
Majitelka prý nahlásila,
že má na výstavě další psy a nepřišla. Tak Akim získal svůj patnáctý CACIB a Gessi třiadvacátý
titul vítěz plemene. Jakkoliv tento víkend předcházely samé katastrofy, výsledek stál rozhodně za to.
![Hala v Debrecenu. Bez ohledu na počasí se soutěže konají uvnitř.](../images/08/OD02_nehala_small.jpg) Po posuzování jsme se hbitě přestěhovali do haly, kde byla
sice zatím tma, ale zato osvěžující chládek. Finálové soutěže měly začít ve 14 hodin, ale ještě
ve 15.00 nás kolem plochy moc nebylo. Skutečný začátek přišel až kolem čtvrté odpoledne.
Mezitím
jsem se přiučila, jak před vystavováním pastelkami domalovat čivavu (okolí očí na bílo a oční víčka
tužkou dočernit), k účasti v X. skupině FCI jsem přemluvila českého vystavovatele s barzojem,
který chtěl odjet domů (a nakonec X. skupinu vyhrál!), pečlivě jsem načesala Codyho i Gessinku. Geska
znovu zabodovala ve své skupině, když se i v Debrecenu vešla do finálové pětice.
Tento den ale
Gessi nebyla hlavním bodem našeho zdejšího účinkování. Roli totiž převzal Codýsek, kterého čekala
soutěž největší, Super Best in Show pro štěňata. Samozřejmě jsem si tajně přála, aby některý z mých
psů někdy zvítězil v nejvyšší soutěži. Akimovi se to povedlo na jaře, když na maďarské
klubové výstavě zvítězil v Best in Show všech vítězů třídy otevřené. Jenomže to bylo vítězství
“jen“ na klubovce. Dnes mě s Codym čekalo pravé finále, kterého se účastní zástupci všech
plemen FCI, neboť i Debrecen byla jednodenní mezinárodní výstava pro všechny skupiny FCI naráz.
![Soutěž Best in Group IX. skupiny byla jako vždy silně obsazená.](../images/08/OD02_neGessiBIG_small.jpg) ![Naše tradiční soupeřka z maďarska a lhasa apso.](../images/08/OD02_neGessiBIG-3_small.jpg) Nejprve
jsme se prošli mezi všemi nedělními vítězi třídy štěňat. Bylo jasné, že je to účast pouze
„cvičná“ a není možné, aby i dnes zvítězil stejný pes jako včera (ten by totiž pak v Super
BIS porazil jen sám sebe a bylo by po rozhodování). Zvítězilo opravdu krásné štěně tosa inu. Než
proběhlo Best in Show juniorů a skupin FCI toho dne, ještě jsem Codyho načesala, dala mu napít a nechala
ho trošku odpočinout. Udivovalo mě, jak snáší i druhý výstavní den bez problémů. Když to bylo možné,
spal, když bylo třeba, perfektně se předváděl. Byla jsem
samozřejmě připravená i na eventualitu, že mi unavené
štěně padne uprostřed cesty přes velikou halu a odmítne dál spolupracovat, za což bych se na něj vůbec nemohla zlobit.
![Codyho poznáte na kilometr - hlavička nahoru, vesele zdvižený ocásek, krásný pohyb a vyzařující osobnost.](../images/08/OD02_neCodySBISpoh_small.jpg)
Ale to by asi nebyl Codýsek. O hodinu později nastupoval do Super Best in Show se vztyčeným ocáskem a hrdě
nesenou hlavičkou. Pohyb s výborným rozsahem i mechanikou je jeho velkou předností a on jí ukazuje
už nyní. Divákům naservíroval kreaci „malý velký pes“ a s rozpustile vyplazeným jazýčkem si
to za zvuku fanfár a potlesku metelil po velikém finálovém kruhu, který patřil jen dvěma nejlepším.
Cody rychle pochopil, že má i pěkně stát, u toho mi z dlaně jemně žižlal kousek piškoty a
vesele mrskal ocáskem. Kolem sebe šířil sdělení: „Jsem spokojené štěňátko“. Za chvíli už stál
na místě, o kterém se mu může do konce života jen zdát – stal se vítězem Super Best in Show. Kromě
druhého krásného poháru dostal i pytel krmení a byl zvěčněn do kynologického časopisu.
Z plochy
odcházel s výrazem: „Tady to bylo príma, můžeme to klidně zopáknout.“ Za kruhem se dal od
kdekoho hladit, muchlat a cuchat a předpokládám, že si do hlavičky ukládal další zásadní poznatky
typu: „Aha, po kratičké procházce bude velká pochvala, piškotky a kde kdo se na mě bude usmívat“.
Tak zakončil Cody své první slavné účinkování ve výstavním kruhu. Na závěr spapal před cestou
plnou misku granulek, zapil je vodou a s ufnutím se sám uložil do přepravky.
Když jsem při jízdě
autem zaslechla z jeho bedničky zvláštní zvuky a nahlédla jsem tam, zjistila jsem, že Cody leží na zádečkách
a tlapičkami si žongluje se svou hadrovou myškou! Pro úplnost dodávám, že Super Best in Show dospěláků
vyhrál stejně jako loni pomeranian víceprezidentky ukrajinského kynologického svazu.
A
na závěr jsem pro pánskou část našich čtenářů připravila trochu pěkného
oddychového pokoukání, neboť chápu, že sledovat na našich stránkách stále jen psy
musí být nuda. V
Debrecenu bylo horko. Tahle velmi pohledná slečna (byť za
doprovodu svého přítele, vzhledem připomínajícího profesionálního
bodyguarda) vystavovala letně a sportovně oděná. Jak
se posuzovalo panu rozhodčímu nevím, ale pravdou je, že zachoval naprosté
dekorum. Pes chodil slušně, avšak slečna nakonec nezvítězila. V každém případě
jí diváci hodně fandili!
Cestou z Debrecenu jsme do auta naložili pět dvanáctikilových
melounů, které jsme koupili od místního zemědělce přímo z pole. Pro ně jsme sem jeli především! O
jejich kvalitě ani o tom, že jsou čerstvé, nebylo třeba pochybovat. Byly vynikající. Cesta nám ubíhala
s radostí ze skvělých výsledků a ani hodinové čekání na maďarsko-slovenské hranici v Rajce
nás neporazilo. Odklonili nás totiž přes starý přechod, neboť se jim před celnicí srazily dva kamiony.
Tím byl konečný výčet nepříjemností tohoto víkendu vyčerpán a my se můžeme začít těšit na naší další účast
příští rok. Ty melouny totiž stojí za to!
Čínský chocholatý pes
Posuzovala: Zsuzsana Petik
(Maďarsko)
Poznámka k výsledkům.:
Super Best in Show je soutěž pro vítěze Best in Show z výstavy v Oradey a vítěze
Best in Show z výstavy v Debrecenu. O titul Vítěz Best in Show soutěžila
zvlášť štěňata ve věku 3-6 měsíců, junioři, veteráni a vítězové
plemen ve skupinách FCI. Titul Vítěz Super Best in Show je momentálně nejvyšší
získatelný titul z mezinárodní výstavy.
19. 8. 2002
- Ing. Libuše Brychtová
|