Mezinárodní výstava

Praha 17. června 2001

Zatímco jedni naši zástupci (tím myslím zástupce České republiky) soutěžili v rakouském Klagenfurtu, většina majitelů číňánků odhadovala, jak se posuzování v Praze zhostí italský rozhodčí. Jeho delegaci našemu plemeni zařídila paní Jílková a výrazně tak napomohla tomu, že plemeno mělo zcela nestranného a nám neznámého posuzovatele. Na výstavě jsem osobně nebyla a tak můj komentář berte jako skládanku z osobních vyprávění šesti různých účastníků. Všichni se shodli, že kruhy byly velmi malé a dřevěná podlaha s neupevněnými, leč zakrytými prkny, byla zkouškou povahy psů i akrobatických schopností majitelů. Střecha velkého montovaného pavilonu by zaručeně nebyla sto zabránit promočení většiny zúčastněných v případě, že by zapršelo. Naštěstí počastí bylo relativně milosrdné, i když chladné a poprvé za dobu konání téhle výstavy psi nepadali v kruzích vedrem.

Podle katalogu se nejsilnější konkurence číňánků sešla ve třídách mladých, zatímco u dospělých psů (při troše nadsázky) nebylo tituly komu dát. O CACIB tak soutěžil sám proti sobě jen Akoubek od Ken-Di, neboť Res. CACIB neměl kandidáta. Ve fenách bylo tradiční složení z Evity Modrý květ a Ellie Modrý květ, kteroužto dvojici doplnila Francesca Modrý květ a po delší době také šampionka Aranka od Sv. Linharta. O BOB se utkal Akoubek s Francescou a mladí Bastien z Alšova nábřeží, Griffin Modrý květ a Amanda Hvězda z Podmok. Shodou okolností v jeden stejný den, na dvou různých výstavách a ve dvou různých zemích, bojovali o tituly zástupci dvou stejných stanic. V Rakousku Gessi Modrý květ a Akim Hvězda z Podmok a v Praze 3 feny Modrý květ a Amanda Hvězda z Podmok. A aby bylo vidět, že má psí Pánbíček smysl pro humor, v Praze zvítězila Francesca Modrý květ a v Klagenfurtu Gessi Modrý květ, přičemž obě feny zabodovaly i ve finále IX. skupiny FCI. Gessi byla pátá a Francesca druhá, k čemuž její majitelce i chovateli srdečně blahopřeji. Většina soudných lidí je ráda, že český chov má úspěchy, které se zapisují do povědomí veřejnosti kynologické i laické. Slyšela jsem ovšem i jiný názor: „Ten Pospíšil už neví, co by ještě urval a tak psi od něj jezdí dokonce na dvě akce najednou!“ Přiznávám, že je mi z takových slov smutno. Čiší z nich závist místo radosti a upřímných gratulací, které by si výsledná umístění zasloužila. Na závěr si půjčím ještě slova herce Jiřího Bartošky z jednoho televizního pořadu: „Zatímco Kanada je kolébkou hokeje, Čechy jsou kolébkou závisti.“ Moc si přeji, aby závisti kolem nás bylo co nejméně, protože jen úspěchy našich psů a dobré vztahy mezi námi mohou prospět plemeni jako celku. Jen vše dobré vám jako vždy přeje - Ing. Libuše Brychtová

 Posuzoval: Franco Ferrari (Itálie)

 Čínský chocholatý pes osrstěný

Čínský chocholatý pes bez srsti