Mezinárodní výstava

Mladá Boleslav 9. září 2001

Pořadatelů mezinárodní výstavy v Mladé Boleslavy je mi opravdu líto. Se vším se dá bojovat, hodně jde vylepšit, ale větru a dešti poručit neumíme. Dobře vím, že výstavní tým, v čele s panem Vondroušem, se snažil i o přesun zářijového termínu, ale to se nezdařilo s ohledem na konání dalších výstav. Po loňské slunečné přestávce se tedy desátá jubilejní Mladá Boleslav stala opět akcí spíše pro otužilce a plavce, případně pro zápasníky v bahně. A to jsme v neděli měli ještě relativně hezky (pršelo jen s přestávkami, zato vydatně).

Téměř 3300 psů je ohromné číslo. Devatenáct naháčků, sedmnáct labutěnek a třináct peruánských naháčů (3 malí, 7 středních a 3 velcí), je počet někde kolem průměru. Na posuzování byla delegována paní Zdena Jílková a neměla to věru jednoduché. Peruánští naháči byli, Bůh ví proč, rozděleni tak, že ráno v 9.30 zahajovali 3 malí, pak šli na řadu všichni čínští naháči a po poledni ve 12.25 teprve nastupovali peruáni střední a velcí. Snaha Světlany Beránkové a Dany Podařilové, o domluvu na sloučení plemene, se nesetkala u vedení výstavy s úspěchem, takže časový režim i pořadí podle katalogu bylo bezpodmínečně dodrženo. Riziko případného protestu z našich řad je prý příliš veliké, což zdůraznila i velmi vstřícná paní rozhodčí. Objektivně viděno, přes pořadí v katalogu vlak nejede a pořadatelům je nutno dát za pravdu.

Náš kruh byl naštěstí umístěn ve velké plechové hale a tak jsme aprílové počasí - slunce, déšť, slunce, déšť - přežili relativně v pohodě. Po zkušenostech z let minulých jsem na sebe navlékla teplé body, rolák, huňatý svetr a nepromokavou bundu, což byla jediná funkční obrana před zimou a vodou. Nahulky jsem nasadila do roláčků a do klece jim přidala teplou deku. Nebyla jsem sama. Jiní naháčci měli dokonce kožíšky, flanelové kabátky a kombinézky. Jak vidno, týrání chovem (rozumějte trápení naháčků zimou) mezi našimi chovateli opravdu nehrozí.

Po dvouměsíční pauze, od červencové brněnské výstavy, jsem se těšila na nové pejsky ve třídách dorostu a mladých, protože mnohé z nich jsem viděla jako psí miminka na kontrolách vrhů. Arnee z Alšova nábřeží je pejsek skutečně vyvedený, ale ve vyspívajícím a nyní výrazně osvalenějším Henkovi měl těžkého soupeře. V mezitřídě jsme mohli vidět dva pejsky z našeho chovu, kteří se mají báječně u paní Schäfer v Německu.Ti se potkali s Griffinem Modrý květ a s Akimem Hvězda z Podmok, jehož předvedení se pro tentokrát ujala sama jeho chovatelka Václava Nohejlová. O tom, že mezi prvními dvěma byl jen nepatrný rozdíl svědčí zadání CAC i res. CAC. Ve třídě otevřené se sešel Arden s Damiánem a po téhle výstavě vede Arden 3:1 na body ve vzájemných utkáních. Fenka April Violet od Bílé laně má pěknou hlavičku, ale kostra je zatím ve vývoji, což je u dorostenky pochopitelné. Štěstí se usmálo na Amandu Hvězda z Podmok, která při absenci obou přihlášených soupeřek s přehledem získala poslední CAJC pro udělení titulu Český junior šampion, k čemuž jí srdečně blahopřejeme. V mezitřídě se utkaly tři výborné kvalitní feny: Frencis, Gessi a Petycja. O pověstný chloupek zvítězila Gessi a při svém prvním působení v mezitřídě získala CAC. Účinkování Eyllin a Francescou zvedlo diváky ze sedadel a obecenstvo se rozdělilo na dva tábory. Eyllin s Petrem Fitschem předváděla v pohybu divy a Francesca s ing. Chrtkovou jim statečně „šlapaly na záda“ s elegancí oběma vlastní. Paní rozhodčí mi bylo skoro líto. Opravdu to neměla jednoduché. Ale za udělení CAC Francesce se jí dostalo ten den největšího potlesku od obecenstva. Ve třídě šampionů došel humor německé chovatelce paní Hellmund. Známe jí z řady zahraničních výstav, kde sbírá se svou interšampionkou solidní úspěchy. Už od rána pokukovala po našich zvířatech a mám pocit, že její představa o snadném získání dalšího CACIBa, rychle vzala za své. Krom toho 36 číňanů asi jinde běžně neviděla. Od Ellie Modrý květ dělila německou zástupkyni kvalitativní třída a tak odnesla jen V2 bez dalšího titulu.

„Labutí píseň“ zahájili tři psí dorostenci. Artuš je své mamince Anye Avokaduh neuvěřitelně podobný a na svůj věk vyniká bohatou srstí. Stejně krásný i výtečně předvedený byl Boston Prague Limit, jemuž ke smutku všech jen indispozice ve skusu zřejmě zabrání v dalším výstavním účinkování. Apollon z Dagovy zahrady také nezapře svou maminku ani její předky. Mrzelo mě, že do třídy mladých nepřijela paní Mlatečková s importovaným pejskem Impresariem Vellar Pljus. Jistě by byla do pořadí ve třídě zasáhla. Titul získal zajímavě zbarvený Enrico Čin-Čin Pet paní Holečkové. Arees Pupo-Haichi nikým neohrožován v mezitřídě získal CAC. Trošku rozdílně od paní rozhodčí jsem viděla výsledek ve třídě otevřené. V srsti se neuvěřitelně zlepšil Eddy Modrý květ a ani jeho předvedení nemělo chybu. Tipovala jsem, že bude s Elvisem soupeřit o první místo. Paní Jílková však dala přednost menšímu Akoubkovi od Ken-di před Elvisem. Další zástupkyní chovatelské stanice paní Elznicové byla Afroditte z Dagovy zahrady, která pod vedením paní Rychlovské obdržela velmi nadějné ocenění. Heppy Modrý květ bezkonkurenčně zvítězila ve třídě mladých, i když jí na záda dýchala krásně osrstěná i zajímavě zbarvená Sasquehanna Basta. Mimochodem jedna z mála labutěnek u nás, které dokonale stojí uši! Arkáda Candy ze Země pokladů byla ve třídě nejmladší a ačkoli má krásnou dlouhou hlavu i pěknou mechaniku pohybu, v délce srsti zatím předchozím fenkám konkurovat nemohla. V mezitřídě soutěžila jen Debbie Čin-Čin Pet a při delším formátu i ona musí do své srsti ještě dozrát. Třída otevřená nabídla další dramatický souboj. Skvěle upravená Adina Chérie Boheme a Evita Modrý květ. Obě kvalitní, elegantní, bezchybně předvedené. Ani jsem se neodvážila tipovat. Tak vyrovnaná to byla soutěž. Nakonec uspěla Evita a Adina získala res. CAC (protože je Evita už českou šampionkou, bude Adině uznán res. CAC jako CAC).

Skončila utkání ve třídách a na jejich vítěze čekaly tituly CACIB a o BOB. Jako první nastoupili psi: Akim Hvězda z Podmok, Arden Solutra Pazzda, Arees Pupo-Haichi a Akoubek od Ken-di. Neskromně musím konstatovat, že Akim neudělal jedinou chybu a v pohybu šel se svou chovatelkou jako dokonale seřízený stroj. Paní rozhodčí se však zdál s ohledem na konkurenci „příliš hubený“. Areese zřejmě vyřadila velikost a tak na titul zbyl jen Arden s Akoubkem. První jmenovaný získal CACIB. Dámskou sešlost tvořily výhradně „modrověťačky“: Gessi, Francesca, Ellie a Evita. Každá z nich měla na svém kontě minimálně BOB z mezinárodní výstavy, takže paní rozhodčí vlastně mohla sáhnout bez výčitky po kterékoliv. Mě pobavil jen útržek hovoru dvou neznámých divaček za mými zády: „No ale tahle je krásná! A tamta taky. Podívej a ta chlupatá! A mě se líbí ta světlejší!“ Dát na diváky, tak byly potřeba 4 CACIBy. Perličkou je, že kromě osrstěné Evity spolu soupeřily tři hairless členky soutěžního týmu chovatelské stanice Modrý květ, které se chystaly na své odpolední účinkování! Kdyby alespoň jejich vystavovatelé udělali chybu. Jenomže čtyři zkušení: Pospíšil, Dandanová, Chrtková ani Brychtová paní Jílkové neulehčili ani tohle. Až po večerním shlédnutí videa si myslím, že kousek štěstíčka navíc připadl na Gessi díky pohybu. I mě samotnou její výkon překvapil. Ale ve skutečnosti mohlo rozhodnout samozřejmě cokoliv. K Ardenovi s Gessi se do kruhu připojili mladí s CAJC: Henk, Amanda, Enrico a Heppy. Sbírka to byla na pohled dost nesourodá a při zvážení všech možných, objektivních i diplomatických, pro a proti padl titul do těch nejlepších rukou – paní Dandanové s kouzelnou Heppy Modrý květ. Také máte dojem, že se vítězství v plemeni ze třídy mladých zadává stále častěji? Mám z toho osobně radost, protože to ukazuje na vysokou kvalitu nastupující generace číňánků.

Před odpoledními soutěžemi nás po zhltnutí oběda čekala secvičná chovatelské skupiny. Ještě že máme Jitku Hořákovou! Pěkně nás prohnala po kruhu, diváci se určitě dost pobavili, v postoji nás sjednotila do nejmenšího detailu a spokojeně odjela domů s pokynem, abychom jí zavolali, jaký pohár jsme dostali. Ó ta skromnost! Faktem je, že její i naše snaha vynesla chovatelské stanici Modrý květ nádherné třetí místo a veliký pohár volbou rozhodčího pana Řehánka. Abyste si ale nemysleli, že to bylo nějak jednoduché! Vystavovali jsme v černých nepromokavých bundách, psy jsme do poslední chvíle drželi před sílícím vichrem v dekách a svetrech, a když nám při předvedení v postoji lilo na hlavu a kouřilo se ze psů, všichni tři jsme si mysleli něco o týrání našem i psím. Jasné je jedno. V dešti a zimě i přes krásné umístění už nikdy více! Druhé místo obsadili malí černí knírači Andois pí Horákové a první pudlové Arkanus Illiria ing. Klírové.

Za sebe musím připsat ještě pár řádků. Pro mě se letošní Mladá Boleslav stala místem nečekaně milých setkání. Po dlouhé době jsem se setkala s MUDr. Bechyněm (řada kynologů si ho bude pamatovat z brněnské světové výstavy 1990), k nádherným 71. narozeninám jsem od srdce popřála MVDr. Stankovi (jeden ze čtyř rozhodčích u nás, kteří mohou posuzovat všechna plemena a já jsem se od něj moc a moc naučila), o současné kynologii jsem si báječně pohovořila s panem Markem (pořádá výstavu Pražský pohár), pár vět jsem stihla prohodit s řadou chovatelů i rozhodčích. A výsledek? Po delším čase mám pocit, že současný stav kynologie začíná lidi zase spojovat a to je dobře. Tak přeji i vám, abyste z výstav odjížděli v tak příjemné náladě, jako já.

Ing. Libuše Brychtová

Mladá Boleslav - hodnocení

Vzdálenost od Prahy: 55 km; Délka jízdy: 1 hodina včetně průjezdu přes Prahu; Polovina cesty je po dálnici, sjezd u Boleslavi je na silnici číslo 38 na Českou Lípu a lze jej snadno přehlédnout !
Nalezení výstaviště: příjezd k výstavišti díky mapce zaslané pořadateli poměrně snadný, vjezd horší pro toho, kdo to v Boleslavi nezná, parkové levné - 20 Kč

Výstaviště:

• 1. hala plechová, otevřená vrata z obou stran, i přes chlad venku v ní bylo snesitelně a hlavně nepršelo, povrch: beton

• 2. velký venkovní přístřešek na několik kruhů, chrání jen před deštěm, všude chladno

• 3. venkovní kruhy nekryté, po dešti mokrá tráva, pro rozhodčí stan

• Finálové soutěže venku! Alternace pro přesun do haly je složitá. Cesty mimo asfalt rozbahněné.

• Vybavení kruhů: standardní, velikost solidní, pro malá plemena stolek pokrytý neklouzavým ubrusem.

• Organizace: výdej katalogů u vchodu na výstaviště, výdej startovních čísel v kruhu

• Ceny: pro všechny psy příslušné stužky, tricolory se zlatými nápisy pro vítěze tříd s CAJC a CAC, poháry pro psy a feny s CACIBem; ve finálových soutěžích velké poháry pro první tři umístěné.

• Klady: každý vystavovatel obdržel zdarma kalendář na rok 2002, sáček pro psa a poukázky na pěkné sponzorské vzorky krmiva (Pedigree, Bono, Delikan), solidní počet prodejních stánků včetně občerstvení, dobře upravený venkovní trávník, dostatek WC, v kruzích výsledkové tabule, přesný časový rozpis posuzování psů.

• Zápory: vysoce rizikové počasí (za to organizátoři nemohou, jen je třeba počítat s deštěm a zimou), parkování na deštěm rozmáčené louce (klece se po vysoké trávě tahají opravdu těžko).

Posuzovala: Zdena Jílková (ČR)

Čínský chocholatý pes bez srsti

Čínský chocholatý pes osrstěný

Skupina chovatelské stanice Modrý květ pana Jiřího Pospíšila – 3. místo v soutěži o Nejlepší chovatelskou skupinu – ve složení: Ellie Modrý květ (Pospíšil), Francesca Modrý květ (Chrtková), Gessi Modrý květ (Brychtová). Posuzoval: Petr Řehánek.

Peruánský naháč malý

Peruánský naháč střední

Peruánský naháč velký