Mezinárodní výstavy |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Budapešť 27. a 28. října 2001 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední říjnový víkend nabídl vystavovatelům psů mimořádnou příležitost. Maďarský kynologický svaz (MEOE) pořádal na výstavišti Hungexpo v Budapešti dvě mezinárodní výstavy s udělováním titulů CACIB. Jednu v sobotu a druhou v neděli. A aby příležitostí k soutěžení nebylo málo, řada chovatelských klubů uspořádala ve večerních hodinách po sobotní výstavě své klubové výstavy, které se konaly po ukončení mezinárodní výstavy. Naši čínští naháči se mohli zúčastnit klubové výstavy s názvem Alpok-Adria Kupa (Alpsko-Adriatický pohár). O účasti našich pejsků v Budapešti jsem měla jasno zanedlouho po té, kdy jsem na ně získala propozice. Dvě mezinárodní výstavy při jedné cestě, řada kvalitních zahraničních mezinárodních rozhodčích, první možnost získání posledního interšampionského CACIBa pro Arnyho a od jara nám známé prostředí – to byly důvody, proč jsem pejsky přihlásila. K mému překvapení mi 4. října, den před uzávěrkou přihlášek, došla obálka s propozicemi na sobotní klubovou výstavu Maďarského klubu asijských a malých plemen a Královského pudl klubu. Znění propozic bylo natolik přesvědčivé, že jsem neváhala ani chvilku a zaplatila i tuhle akci s názorem: „Když už tam budeme, tak co s načatým večerem, že?“ Tak se stalo, že jsme v pátek po půlnoci (po namáhavé sedmihodinové cestě, vyplněné i dvěma hodinami čekání v zácpě na dálnici za Jihlavou) usínali v budapešťském hotelu nedaleko výstaviště. Naháčky i nás čekal namáhavý víkend se třemi výstavami. Protože propozice na všechny výstavy přišly doplněné podrobným plánkem výstaviště, podařilo se nám zaparkovat jen kousínek od naší haly. Vzápětí už jsme rozkládali stoleček u kruhu, který se nám na dva dny stal přístavem pro odpočinek a místem startů do soutěží. Poprvé se projevila moudrost zdejších pořadatelů. Ani na jednu ze tří výstav jsme se nemuseli nikam stěhovat! Na sobotní mezinárodní výstavě nás čekala maďarská rozhodčí paní Zsuzsanna Kaminer, se kterou jsme se setkali vůbec poprvé. Překvapením bylo, že naháči nastupovali do kruhu jako první plemeno, ačkoli v maďarštině začínají na „K“ (kinai meztelen kutya) a abeceda je většinou řadí doprostřed startovního pole. Akim zahájil posuzování sobotního dopoledne. Bylo 10. 50 když se utkal s Arnym o CACIB. Gessi to tak jednoznačné neměla, protože podle mého očekávání dorazila fenka od paní Supronowicz z Polska – Furora Sasquehanna. Dcery po psu Gingery´s Krimson N Clover (Gessi i Furora) si nejsou moc podobné, ale obě jsou velmi kvalitní. Odhadovala jsem souboj „o prsa“, což se také potvrdilo. V sobotu byla dvakrát šťastnější Gessi, v neděli jednou Furora. Domácí souboj o první sobotní vítězství v plemeni svedla Gessi s Akimem. Galantní Akim zřejmě tušil, že Gessi potřebuje ještě pár bodíků na klubového šampiona KCHN a tak jí tohle vítězství přenechal. Než jsme se nadáli, měli jsme po soutěži a těšili se z nového úspěchu. Odpolední finále BOG IX. skupiny FCI posuzoval Dr. Tamás Jakkel a mě i Gesku přešel bez jediného pohledu. Inu, i tak to chodí. Ne každému padnou čínští naháči do oka. Jmenovaný rozhodčí ovšem celé odpoledne skvěle komentoval a před jeho znalostí plemen jsem musela s uznáním smeknout. Za perličku obou mezinárodní výstav lze považovat fakt, že v propozicích byla regulérně vypsána třída štěňat od 3 do 6 měsíců věku. Jejich puppy Best in Show bylo zlatým hřebem programu a psí miminka si získala srdce snad každého v hale. Protože se odpolední soutěže protáhly, posunulo se i zahájení klubových výstav. O sobotní klubové soutěži „Alpen-Adria pohár“ čtěte ZDE. Na nedělní mezinárodní výstavě patřili čínští naháči při posuzování rumunskému rozhodčímu Petru Munteanovi. I tento den naháči začínali. Akim ve své třídě úspěšně, Arny neméně úspěšně za Grenadierem Sasquehanna (dělat si iluze o jiném pořadí v této konkurenci by bylo bláhové). V souboji o CACIBa byl úspěšnější tentokrát Grenadier a tak Akim získal res. CACIB (Grenadier už ale má titul interšampion, takže na Akima přejde platný CACIB). Vzápětí se Gessi opět utkala s Furorou Sasquehanna a pořadí dopadlo obráceně než v sobotu. Musím ale dodat, že Geska podala kvalitní výstavní výkon. Bezvadně běhala i stála zatímco Furora po kruhu spíše skákala po zadních a v postoji vydržela slušně jen pár zlomků sekundy. Pan rozhodčí zamyšleně obcházel téměř kamennou Gessi, bedlivě jí prohlížel končetiny, ba i povahu mlaskáním a napřaženou rukou zkusil. Všechno marné. Ani já, ani Gessi, jsme mu to nijak neulehčily, takže musel přijít s neotřelým zdůvodněním prvního místa Furory: má líbivější obličej a velký temperament. Dala jsem mu za pravdu a poctivě uznala, že našel poměrně rozumné vysvětlení výsledku, aniž by vymýšlel nějaké zoufale vykonstruované důvody. Zato naši němečtí „sousedé“ za kruhem si nenechali svůj divácký názor pro sebe a gestem se slovy: „Money, money“, dali najevo, co si myslí o výsledném pořadí. Napadlo mě, že kupodivu tak daleko v Čechách ještě nejsme. U nás zatím běžně padají jen obvinění z posuzování „na ksicht“. Grenadier pak získal ještě BOB a to, jestli zabodoval ve skupině FCI, kterou posuzoval právě Petru Muntean, se snad někde dočtu. Na jeho umístění na stupních vítězů bych si docela vsadila. Skončil úžasný víkend, ale nás čekala před odjezdem z výstaviště ještě jedna milá povinnost. Dojít pro speciální pohár Akimovi. Jen ti psi, kteří na každé ze tří výstav tohoto víkendu získali CAC (tedy celkem 3x CAC) měli nárok na krásný a velmi cenný „Budapešťský pohár“. Ten vyjadřoval stabilní výkon jedince na třech výstavách posuzovaných třemi různými rozhodčími. Samozřejmě, že byla potřeba i troška štěstí, ale to už k věci patří. Těch opravdu šťastných byla necelá třicítka ze všech přihlášených a pohár všem předal osobně předseda Klubu ATK pan Máté na základě posudků a karet CAC. Cestou domů jsem sečetla víkendovou bilanci naší nahaté trojice: 3. místo v Best in Show, 2x BOB za jediný den pro Gessi, jeden Budapešťský pohár za trojí CAC pro Akima, 3x CACIB (jeden místo res. CACIBa), 2x res. CACIB, 5x CAC Maďarska, 3x res. CAC Maďarska a 1x HPJ. Získali jsme 8 modrých stužek za výbornou, 5 tricolor za CAC, 1 kokardu za CAC na KV, 1 kokardu za HPJ na KV, 2 zlacené šňůry za CACIB, 3 stříbrné šňůry za res. CACIB, 2 poháry za BOB, jeden Budapešťský pohár, ohromný pohár za 3. místo Gessi v Best in Show a fotografii pro vítěze. Chcete-li znát i druhou stranu účtu pak sem patří cesta autem Praha - Budapešť a zpět, 12 DM dálniční známka, dvě noci ve standardním tříhvězdičkovém hotelu se snídaní, 2x parkovné 500 Ft na výstavě a 1000 Ft před hotelem, přihlášení psů na 3 výstavy (průměr na psa 75 DM k první uzávěrce) a na výstavě tu a tam nějaké jídlo. Vyjma krásného umístění pejsků jsme odjížděli s celkově výborným dojmem. Akce byla promyšlená, dobře zorganizovaná a nenašli jsme na ní žádné „vady na kráse“. Takže příští rok určitě nashledanou v Budapešti. Ing. Libuše Brychtová (29.10.2001) CACIB Budapešť sobota 27.10. 2001 Posuzovala: Zsuzsanna Kaminer (Maďarsko)
CACIB Budapešť neděle 28.10. 2001 Posuzoval: Petru Muntean (Rumunsko)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||